Smutnice jsou drobné černé mušky, které vylétají z květináče při každé zálivce. Škodí jejich larvy. V substrátu okusují kořínky a přemnožené rostlinu vyčerpají. Zbavíte se jich kombinací vyschnutí substrátu, hlístic a žlutých lepových pastí. Zásah míří do hlíny na larvy, past na dospělé mušky sama nestačí.
Jak poznat smutnice a jejich larvy
Dospělá smutnice měří dva až čtyři milimetry a je černá nebo tmavě šedá. Létá špatně a většinu času posedává na zemině. Nejvíc jich vyplašíte při zálivce.
Právě chováním se pozná od octomilky, se kterou si ji lidé pletou nejčastěji. Octomilky krouží kolem ovoce, koše a kvasících zbytků, smutnice se od květináče nevzdálí. Mušky sedící na hlíně jsou smutnice, mušky nad mísou s banány octomilky.
Larvy hledejte v horních dvou třech centimetrech substrátu. Jsou bílé až průhledné, tři až pět milimetrů dlouhé, s lesklou černou hlavičkou, a při přehrabání zeminy se vlní směrem od světla. Spolehlivěji je odhalí plátek syrové brambory položený na zeminu. Larvy se k němu přes noc stáhnou za potravou a druhý den je na spodní straně spočítáte. Stejným testem zkontrolujete i čerstvě koupenou rostlinu nebo nový pytel substrátu, než si je dáte k ostatním.
O vážnosti napadení vypoví kořeny. Zdravé jsou pevné, světlé a obalené jemným vlášením. Kořeny okousané larvami hnědnou, měknou a vlášení jim chybí, takže rostlina vadne a žloutne, i když zaléváte správně. Tyhle příznaky se snadno spletou s přelitím, proto při pochybnostech vždycky zkontrolujte přímo substrát.
Odkud se smutnice berou
Nejčastěji si smutnice přinesete domů v pytli rašelinového substrátu, kde už jsou nakladená vajíčka nebo larvy. Druhým zdrojem jsou nové rostliny z obchodu. O tom, jak rychle se pak rozmnoží, rozhoduje vlhkost. Samička klade vajíčka do trvale vlhkého povrchu zeminy, takže přelévané rostliny jsou pro smutnice ráj. Dospělci se rostlinou vůbec neživí, jejich jediným úkolem je naklást další generaci.
Proč jedno ošetření nestačí
Smutnice se v květináči množí nepřetržitě a v substrátu jsou pořád larvy různého stáří. Samička naklade sto až dvě stě vajíček do vlhkých horních centimetrů zeminy, za čtyři až šest dní se vylíhnou larvy a ty se po dvou týdnech žíru zakuklí. Z kukly se za pár dní stane dospělec, který sám žije jen týden až deset dní, ale za tu dobu založí novou dávku vajíček. Celý cyklus proběhne za tři až čtyři týdny.
Jedno ošetření proto zasáhne jen část populace. Larvy, které se vylíhnou z přeživších vajíček, dorostou za pár dní a mušky jsou zpátky. Ošetření se opakuje aspoň dvakrát v odstupu deseti až čtrnácti dnů, aby zásah pokryl všechny generace.
Larvy navíc nekoušou jen kořeny. Přenášejí půdní houby, hlavně původce kořenové hniloby, které se poškozenými místy dostanou dovnitř kořene. Skutečná škoda je proto větší než samotný okus a nejhůř nesou napadení semenáče, řízky a rostliny s jemnými kořeny.
Jak se zbavit smutnic
Nejjednodušší první krok nic nestojí. Přestaňte zalévat a nechte substrát proschnout do hloubky tří čtyř centimetrů. Larvy přežívají jen ve vlhku a v suché zemině hynou do dvou dnů. Většina pokojovek přechodné sucho snese bez následků.
Přímo na larvy jsou nejúčinnější hlístice Steinernema feltiae. Jsou to mikroskopičtí půdní červi, kteří larvy v substrátu sami vyhledají a zahubí, a přitom jsou neškodní pro rostliny, lidi i domácí zvířata. V zahradnictví je koupíte jako prášek pod názvem Entonem nebo Larvanem, rozpustíte ve vodě a zalijete. Fungují jen ve vlhku a v teplotě dvanáct až pětadvacet stupňů, takže substrát po zálivce dva týdny udržujte mírně vlhký a za čtrnáct dní aplikaci zopakujte.
Souběžně zapíchněte do květináče žluté lepové pasti. Lákají dospělce na barvu a odchytí samičky dřív, než nakladou další vajíčka, zároveň podle nich uvidíte, jestli mušek ubývá. Měňte je každý týden nebo dva.
Kladení vajíček zastavíte vrstvou písku. Jeden až dva centimetry křemenného písku nebo perlitu na povrchu rychle vysychá a samičky do něj vajíčka klást nechtějí. Zálivce to nevadí, voda pískem proteče, a jako trvalá bariéra to funguje i preventivně. Podobně působí sirky zapíchnuté hlavičkou dolů, čtyři až šest do běžného květináče. Uvolňují síru, která larvy odpuzuje, na silné napadení ale nestačí a po dvou týdnech je vyměňte.
Občas narazíte na radu se skořicí. Skořice působí proti plísni a ubere larvám část potravy, protože ty se živí i hnilobou v hlíně, samotné smutnice ale nehubí. Jako podpora dobrá, jako jediné řešení ne.
Larvy zasáhnete zálivkou, ne postřikem. Sprej na listy se k nim do substrátu nedostane, proto řešte hlínu. Chemii nechte na opakované silné napadení, kdy kombinace předchozích metod selže. Přípravky s imidaklopridem nebo thiamethoxamem se aplikují zálivkou a hubí larvy v substrátu, daní je toxicita pro užitečný hmyz. Při hodně silném napadení bývá čistší rostlinu přesadit do sterilního substrátu. Kořeny opláchněte, poškozené odstřihněte a starou zeminu vyhoďte do koše, ne do kompostu.
Prevence
Nejčastější příčinou smutnic je přelévání. Nechte povrch substrátu mezi zálivkami vyschnout a samičky ztratí místo, kam kladou vajíčka. Při přesazování přimíchejte do zeminy perlit nebo hrubý písek, povrch pak vysychá rychleji. A nový substrát i nové rostliny před přidáním ke sbírce zkontrolujte bramborovým testem.
Nejčastější otázky
Štípají smutnice?
Ne. Dospělé smutnice nekoušou lidi ani zvířata, škodí výhradně rostlinám, a to larvami v substrátu.
Jak dlouho trvá se smutnic zbavit?
Při kombinaci vyschnutí, hlístic a žlutých pastí počítejte se třemi až čtyřmi týdny, což je délka jedné generace. Když se mušky vrátí po měsíci klidu, hledejte zdroj v jiném květináči.
Funguje na smutnice octová past?
Slabě. Past z octa láká octomilky, které jdou po kvašení, smutnice na fermentaci nereagují a chytají se v ní špatně. Sáhněte radši po žlutých lepových pastech a hlavně pamatujte, že žádná past na dospělce nevyřeší larvy v hlíně. Ocet nikdy nelijte do substrátu, poškodil by kořeny.
Jsou smutnice a octomilky totéž?
Ne. Octomilky jsou větší, žlutohnědé a drží se u ovoce nebo koše. Smutnice jsou menší, tmavé a zdržují se u květináčů. Záměna je nepříjemná v tom, že pak řešíte jiný problém, než jaký doma máte.