Dracéna roste pomalu a nepotřebuje tolik světla jako jiné pokojovky. Většina jejích problémů, od hnědnutí špiček po žloutnutí listů, začíná u zalévání.
Kam dracénu postavit
Dracéna roste rychleji v jasném, rozptýleném světle u okna než ve stínu. Přímé slunce jí ale listy spálí, hlavně v poledne přes sklo. Postavte ji pár kroků od okna nebo za tenkou záclonu, ne přímo do paprsků. Ve stínu dál od něj dracéna přežije, ale roste pomaleji. Pestrolisté odrůdy, třeba marginata tricolor, navíc bez dostatku světla ztrácí kresbu na listech. Rostlinu čas od času otočte, jinak se nakřiví za světlem.
Teplota jí vyhovuje mezi 18 a 24 °C, pod 12 °C už trpí. Vadí jí i náhlé výkyvy a průvan, takže ji nestavte na parapet s netěsnícím oknem ani k pravidelně otvíraným dveřím.
Jak dracénu zalévat
Dracéna snese sucho lépe než mokro. Zalévejte ji, až když substrát navrchu vyschne. Strčte prst do zeminy po první článek; suchou zalijte, vlhkou nechte být. V létě to vychází zhruba na jednou týdně, v zimě na jednou za dva až tři týdny.
V trvale mokré zemině dracéně uhnívají kořeny. Květináč proto potřebuje odtokové otvory. Vodu, která po zálivce zůstane v misce, vylijte.
Záleží i na tom, čím zaléváte. Soli z tvrdé vody se v substrátu ukládají a dracéně od nich hnědnou špičky listů; zhnědlá špička už nezezelená, jen se odstřihává. Odstátím vody se zbavíte chloru, vápník v ní zůstane. Zalévejte dešťovou nebo filtrovanou vodou.
Substrát, přesazování a hnojení
Dracéně vyhovuje propustný substrát s příměsí perlitu nebo písku a trochou živin, například běžná zemina pro zelené pokojovky. V těžké, slehlé půdě jí kořeny zůstávají vlhké i dlouho po zálivce.
Kořenům dracény nesvědčí zbytečně velký květináč, protože v něm substrát mezi zálivkami nevysychá a voda se drží déle, než ji rostlina stihne spotřebovat. Přesazujte ji proto jen do nádoby o pár centimetrů větší, zhruba jednou za dva roky na jaře.
V období růstu dracéna potřebuje víc živin. Od jara do podzimu ji přihnojujte jednou za dva týdny hnojivem pro pokojové rostliny, v zimě, kdy skoro neroste, stačí jednou měsíčně nebo vůbec. Čerstvě přesazenou dracénu tři až čtyři měsíce nehnojte, živiny jí z nového substrátu zatím vydrží.
Druhy dracény
Dracéna je rod z čeledi chřestovitých, ne palma, i když ji tenký dřevnatý kmínek a chomáč dlouhých listů nahoře na první pohled připomíná. Pochází z tropů a subtropů Afriky a Asie; rod má desítky druhů, v bytech se pěstuje jen hrstka z nich.
Nejčastější pokojové druhy:
- Dracaena marginata, česky dračinec vroubený nebo lemovaná, má úzké listy s červeným okrajem na tenkém kmínku a v interiéru vyroste až kolem dvou metrů. Je to nejrozšířenější pokojový druh, pochází z Madagaskaru.
- Dracaena fragrans, dračinec vonný, má širší listy než marginata a v bytě kvete jen výjimečně; voňavé květy se pak objevují hlavně navečer.
- Dracaena sanderiana, dračinec pruhovaný, se prodává i jako Lucky Bamboo a na rozdíl od ostatních dracén roste i ve vodě bez substrátu. Ve feng-shui platí za symbol štěstí.
- Dracaena draco, dračinec dračí nebo dračí strom, roste pomalu a pochází z Kanárských ostrovů. Získává se z něj pryskyřice zvaná dračí krev.
Za dracénu se občas mylně vydává kordylina (dračinka), příbuzný rod s podobně tvarovanými listy. Pod zemí je ale rozdíl vidět na první pohled: dracéna má kořeny oranžové, kordylina bílé.
Časté problémy dracény
Spodní listy dracény časem zežloutnou a opadají, jak rostlina nejstarší přírůstky pravidelně nahrazuje. Tahle proměna problém není. Naproti tomu žloutnutí, které postupuje výš do koruny rostliny, signalizuje chybu v péči: nejčastěji přemokření, ale i příliš prudké slunce, zimu pod 12 °C nebo dlouhodobý nedostatek živin.
Svěšené a měkké listy má dracéna obvykle po přelití. Stejně ale vypadá i rostlina, které dlouho chyběla voda, takže než začnete přelévat víc, sáhněte prstem do substrátu a ověřte, na které straně problém je.
Hnědé špičky listů má dracéna hlavně od tvrdé vody. Druhou příčinou bývá suchý vzduch v topné sezóně; pomůže přesunout rostlinu dál od radiátoru nebo ji rosit.
Když dracéně listy padají po celé rostlině, ne jen dole, jde obvykle o náhlou změnu podmínek. Stejně na ni působí málo světla po přestěhování, dlouhé sucho, promáčený substrát i zima pod 12 °C.
Dracénu můžou napadnout i škůdci, hlavně mšice a svilušky; usazují se na spodní straně listů a na nových výhonech, poznáte je podle jemných pavučinek nebo lepkavého povlaku. Zbavíte se jich stejně jako u ostatních pokojovek, třeba postřikem proti mšicím.
Jak dracénu zastřihnout
Přerostlá nebo jednostranně olistěná dracéna po zastřižení na kmínku obrazí pod řezem jeden až tři nové výhony a rozvětví se. Zastřihněte ji čistým ostrým nožem nebo nůžkami v místě, kde má další větvení vyrůst, ať se rána zahojí rychle a bez infekce.
Na zastřižení je vhodné jaro, těsně před začátkem sezóny růstu. Jde to ale i jindy, kdykoli rostlina vypadá rozcuchaně nebo je na svůj prostor moc vysoká.
Množení dracény
Dracénu množíte vrcholovým řízkem, kusem stonku s listy odříznutým z vršku rostliny.
- Odřízněte vrcholový řízek dlouhý asi 10 až 15 centimetrů, ideálně na jaře.
- Spodní listy odstraňte, ať v substrátu nebo ve vodě negnijí.
- Řízek dejte do sklenice s vodou nebo rovnou do vlhkého substrátu.
- Kořeny se objeví za tři týdny až tři měsíce; jakmile jsou pár centimetrů dlouhé, řízek ve vodě přesaďte do substrátu.
Množit se dá i kmínkovým řízkem, holým kusem stonku bez listů, který zakořeníte stejným postupem. Zasazený nastojato obrazí nové výhony po celé délce, ne jen na vrcholu.
Je dracéna jedovatá?
Dracéna je jedovatá pro kočky a psy; podle americké veterinární organizace ASPCA za to může saponin, mýdlu podobná látka obsažená v celé rostlině. Po pozření vyvolá zvracení, občas s příměsí krve, dál útlum, ztrátu chuti k jídlu a nadměrné slinění; u koček navíc rozšířené zornice. U některých druhů, třeba u marginaty, ASPCA uvádí jedovatost i pro koně.
Pro člověka dracéna prudce jedovatá není, přesto ji nejezte a mimo dosah ji držte i dětem. Když pes nebo kočka rostlinu okusuje, přesuňte ji jinam; při zjevných příznacích po pozření zavolejte veterináři.
Časté otázky
Kvete dracéna? Ano, ale v bytě jen výjimečně. Nejčastěji kvete Dracaena fragrans, a to až po několika letech; ostatní pokojové druhy, třeba marginata, v interiéru kvetou vzácně nebo vůbec.
Čistí dracéna vzduch? Ne v míře, která by šla v bytě poznat. Tvrzení se opírá o studii NASA z roku 1989, kde rostliny odstraňovaly těkavé látky v uzavřené komoře bez pohybu vzduchu. Byt se provětrává mnohem rychleji. Podle přehledové studie Cummings a Waring (2019) z Drexel University by na srovnatelný účinek bylo potřeba 10 až 1000 rostlin na metr čtvereční podlahy.