Lopatkovec je pokojová rostlina s bílými květy ve tvaru plachetky. Prodává se také pod botanickým názvem spathiphyllum, starším jménem toulcovka nebo jako lilie míru. Pochází z podrostu tropických lesů Jižní Ameriky, stinnější kout bytu mu proto vyhovuje. Přímé polední slunce mu naopak pálí listy. Při dobré péči kvete i několikrát do roka.
Kolik lopatkovec potřebuje světla
Lopatkovec snese i dost stinný kout. Pod korunami stromů, kde v přírodě roste, prosvítá jen zlomek denního světla, a rostlina je na šero stavěná. Vydrží v pokoji orientovaném na sever i pár metrů od okna, kde by světlomilnější druhy živořily. Hodí se proto i do ložnice nebo koupelny.
V příliš tmavém místě ale lopatkovec pouze roste a nekvete, protože energie z takového světla na tvorbu květů nestačí. Ideál je jasné, rozptýlené světlo kousek od okna. Přímé polední slunce za sklem naopak listy spálí a nechá na nich suché skvrny, takže na jižní okno patří jen se stíněním nebo dál do místnosti.
Zálivka
Lopatkovec potřebuje kořeny ve stále vlhkém, ne však rozmáčeném substrátu. Zalévejte, jakmile vrchní vrstva zeschne, a vodu z misky po chvíli slijte, aby rostlina nestála v louži. V zimě, kdy roste pomaleji, zálivku omezte. Přesné intervaly nemá smysl počítat, protože se řídí teplotou i velikostí rostliny. Spolehlivější je sáhnout prstem do substrátu.
Nejčastější chybou je přelévání. Krátké přeschnutí lopatkovec přežije a snadno se pozná podle svěšených listů, trvale mokrý substrát mu ale udusí kořeny. Když váháte, den počkejte. Sucho rostlina odpustí, přelití hůř.
K zálivce patří i volba vody. Vodu z kohoutku nechte den odstát, aby vyprchal chlor, a v oblastech s tvrdou vodou ji střídejte s dešťovou, protože na přebytek vápníku reaguje lopatkovec hnědnutím okrajů listů.
Přesazení a substrát
Lopatkovec přesazujte na jaře, když kořeny prorostou celý květináč a začnou vylézat spodními otvory. Nový květináč volte jen o málo větší; ve zbytečně velkém objemu zůstává substrát dlouho mokrý a kořeny v něm spíš uhnijí, než ho rostlina stačí prokořenit.
Vyhovuje mu propustná směs, běžná zemina pro pokojové rostliny odlehčená hrstí perlitu nebo drcené kůry. Na dno dejte drenáž z keramzitu, aby přebytečná voda odtékala. Lopatkovci vyhovuje i samozavlažovací květináč, protože rovnoměrná vlhkost u kořenů je přesně to, co potřebuje.
Hnojení
V období růstu od jara do léta hnojte lopatkovec zhruba jednou za dva až tři týdny kapalným hnojivem pro kvetoucí pokojové rostliny. Zemina v květináči se živinami sama nedoplňuje a po několika měsících se vyčerpá.
Dávku spíš podhodnoťte. Přebytečné soli z hnojiva se v substrátu hromadí a rostlině škodí víc než slabší koncentrace. Přes zimu, kdy růst ustává, hnojení úplně vynechte.
Proč lopatkovec nekvete
Nejčastější příčinou chybějících květů je málo světla. Lopatkovec sice v šeru přežije, ale bílou plachetku vytvoří jen na dostatečně jasném místě. Když nekvete, zkuste ho nejdřív přesunout blíž k oknu, jen ne na přímé slunce.
Květ potlačí i čerstvé přesazení do většího květináče. Dokud rostlina neprokoření nový prostor, tvoří hlavně listy a na kvetení dojde až potom. Kvetení podporuje mírně stísněný květináč a pravidelné hnojení v sezóně.
Bílá plachetka časem zezelená a nakonec zhnědne. Je to přirozené stárnutí květu, ne nemoc. Odkvetlý stvol odstřihněte co nejníže u země; rostlina pak dřív založí nový.
Problémy s listy
Chyby v péči se u lopatkovce projeví na listech. Příčina se pozná podle změny barvy a tvaru.
Svěšené listy
Svěšené listy znamenají nejčastěji nedostatek vody. Lopatkovec je při vyschnutí substrátu nechá klesnout přes okraj květináče a po zalití se během několika hodin zase narovná. Stejně ale vypadá i přelitá rostlina. Kořeny v trvale mokrém substrátu hnijí a přestávají nasávat vodu. Rostlina pak vadne, i když stojí ve vlhku. Rozdíl poznáte hmatem. Suchý substrát zalijte, rozmáčený nechte vyschnout a zálivku natrvalo zmírněte.
Lopatkovci žloutnou listy
Ojedinělý žlutý list dole u země je přirozené stárnutí a stačí ho odstřihnout. Když ale žloutne víc listů najednou, včetně mladých, bývá příčinou přelití nebo trvalý nedostatek světla. Přelití poznáte podle rozmáčeného substrátu, který mezi zálivkami nestíhá prosychat. Rostlinu v tom případě nechte vyschnout a zkontrolujte, že přebytečná voda odtéká otvorem ve dně květináče. Pokud přelévání trvá dlouho, listy začnou od řapíků měknout a černat. To už znamená hnilobu kořenů a bez přesazení rostlina uhyne:
- Vyndejte lopatkovec z květináče a opláchněte kořenový bal od substrátu.
- Odstřihněte všechny hnědé a rozbředlé kořeny, zdravé jsou světlé a pevné.
- Přesaďte rostlinu do čerstvého substrátu a zalévejte zpočátku střídmě.
Hnědnutí listů a suché špičky
Hnědé špičky a okraje listů způsobuje nejčastěji suchý vzduch. Lopatkovec potřebuje vlhkost tropického podrostu a vytápěný byt v zimě klesá hluboko pod ni, takže listy zasychají od krajů. Pomůže rosení, podmiska s keramzitem zalitá vodou nebo přesun dál od radiátoru. Hnědé okraje vznikají také po přehnojení, kdy se v substrátu hromadí soli, a po spálení přímým sluncem. Suchá část listu už nezezelená. Odstřihněte ji těsně podél zdravé tkáně a zelený zbytek listu nechte na rostlině.
Škůdci lopatkovce
Nejčastějším škůdcem lopatkovce jsou smutnice, malé černé mušky poletující nad květináčem. Jejich larvy žijí v trvale vlhkém substrátu, smutnice se proto u lopatkovce objevují hlavně při přelévání. První obranou je nechat vrch substrátu proschnout, čímž larvy o prostředí přijdou.
V suchém vzduchu vytápěného pokoje se může objevit sviluška, nenápadný roztoč, který spřádá jemné pavučinky na spodní straně listů. Občas se na mladých výhonech a poupatech usadí i mšice. Obojímu se dá předejít vlhčím stanovištěm a pravidelnou kontrolou spodní strany listů.
Je lopatkovec jedovatý
Lopatkovec je mírně jedovatý pro kočky, psy i lidi. V listech a stoncích má jehličkovité krystalky šťavelanu vápenatého, které se při rozkousání zabodají do sliznice a dráždí ji. Podle americké organizace ASPCA to u zvířat vede k pálení a otoku v tlamě, slinění, zvracení a odmítání potravy. U dětí vyvolá stejné pálení v ústech, pokud list okusují.
Lopatkovec navzdory lidovému jménu lilie míru není pravá lilie a nezpůsobuje u koček selhání ledvin jako lilie rodu Lilium. Otrava bývá nepříjemná, ale ne život ohrožující a obvykle odezní sama. I tak rostlinu postavte tam, kam zvíře ani malé dítě nedosáhne, a po řezání si umyjte ruce, protože šťáva dráždí i pokožku.
Množení lopatkovce
Lopatkovec se množí dělením trsu, nejlépe během jarního přesazování. Vyndejte rostlinu z květináče, opatrně rozdělte kořenový bal na dvě či více částí a dbejte, aby každá měla vlastní kořeny i několik listů. Oddělené části zasaďte samostatně do menších květináčů a prvních pár týdnů je držte ve vlhku a přítmí, než zakoření.
Z jednoho listu lopatkovec nevypěstujete, jak to jde u některých jiných pokojovek. Nová rostlina vždy potřebuje kus s kořeny.
Časté otázky
Existuje fialový nebo červený lopatkovec? Ne. Lopatkovec má plachetku vždy bílou, která později zezelená. Barevné rostliny nabízené jako fialový lopatkovec jsou buď uměle obarvené, nebo záměna za anturii, příbuznou rostlinu s červeným květem.
Čistí lopatkovec vzduch? V běžném bytě znatelně ne. Pověst čističe vzduchu pochází ze studie NASA o rostlinách pohlcujících škodliviny, její laboratorní podmínky se ale s obytným pokojem nedají srovnávat. Pěstujte ho pro vzhled, ne kvůli vzduchu.
Lopatkovec, nebo anturie? Do stinnějšího koutu se hodí spíš lopatkovec, anturie potřebuje víc světla. Jinak jsou to příbuzné rostliny ze stejné čeledi a pěstují se podobně. Poznáte je podle květu: lopatkovec má matnou bílou plachetku, anturie lesklou červenou nebo růžovou a srdčité listy.
Snese lopatkovec léto venku? Ano, přes léto může stát venku na stinném místě chráněném před přímým sluncem. Vraťte ho dovnitř, než noční teploty začnou klesat k deseti stupňům, chlad ani průvan nesnáší.